Po návštěvě modré laguny jsem docela dlouho přemýšlela a snila. No a nějak poslední listopadový víkend se k tomu nabízel. Tak jsme za zdejšího ranního úsvitu (10 hodin) ve třech vyrazili. Aby nás to vyšlo co nejlevněji a ještě si to pořádně užili jsme razili stopem. Byla to sranda. Nějakých 50 km jsme jeli třemi auty, ale aspoň jsme se mohli kouknout na místa, kam bychom se, kdybychom jeli autobusem nedostali. První zastávka bylo pobřeží u odbočky na modrou lagunu. Na zdejším útesu jsou postaveny kamenné sochy. Nevím úplně, co mají představovat, ale jsou každopádně zajímavé a stojí za zhlédnutí.

Po této malé zastávce jsme se už dostali k modré laguně. Předtím než jsme se ponořili do horké vodičky jsme se vydali na průzkum okolí. A že se bylo na co koukat, skloubení modré vody, lávy, sněhu, zimního sluníčka bylo a je prostě úžasné. Když toto člověk vidí, uvědomí si jak je země stvořena dokonale, a když má člověk otevřené oči, vidí, že opravdu každý kousek planety je dokonalost sama.

Potom už následovalo jen lenošení v nádherně teplé vodě 38°C a všeobecný relax. Taky jsme si to po semestru zasloužili :-). Člověk si tak hoví v teplé vodě, povídá si s kamarády a do toho se mu na vlasy snáší sněhové vločky. Co víc si přát.

http://kvaca.rajce.idnes.cz/blue_lague/